Jan Olt

Gravity of the Useless, display.cz Jun 26, 2025 - Aug 31, 2025 Other artists: Liu Chuang, Csilla Nagy & Rita Süveges, Makar Tereshin, Ben Grosser Curator: Jiří Sirůček foto: Jan Kolský, Jakub Janov Hledám, jak je přestavět. Ty, co se chovají nějak divně a podezřele přesně slouží. Nutí mě to se zamknout a donekonečna si nechat podávat kus papírového ručníku, nebo vypotřebovat celé mýdlo gestem. Pak nahlas spláchnu, abych si je mohl odnést a nebylo slyšet, jak je odloupnu ze zdi. Když odcházím, slyším, jak mi furt v batohu plyvou pěnu. Chtěl jsem jen je chvíli pozorovat. Vyslat signál a měnit nastavení údržby. Být spolu, Jenže to vysílání a přijímání je strašně zdlouhavé. Proto zkouším dostat signál co nejhlouběji do mechanismu. Strašně zdlouhavé je všechny obcházet s stále čekat. Přenastavuji a pozoruji, jak setrvačník pouze vybíjí energii skrz zrychlovač spalin. Nebo jak si dávkovač odplyvne z chvějící se konstrukce na vlastní boty. Sám sobě vykládá karty, a nutí se do jednoduché hry, abych aspoň trochu popošel. Výstava Gravity of the Useless sleduje okamžiky, kdy se pulzující energie produkovaná planetárními stroji odtrhává od svého ohromného těla a v podobě výbojů, odpadu, záření či dat se vrhá střemhlav nejasnými směry, aby zanikla v bezúčelném excesu nebo se znetvořila k nepoznání. Výstava se vydává po „místech dopadu“ rozlehlých technologických infrastruktur a skrze tvorbu Liu Chuanga, Bena Grossera, Csilly Nagy & Rity Süveges, Jana Olta a Makara Tereshina mapuje, jak nezastavitelný růst generující stále „víc“ kráčí vždy bok po boku s nezvratným rozkladem.

Nakonec se nám ta zastávka protáhla až do rána. Ale jak jsme slíbili, teď už můžeš odjet. V garáži zbyly jen zničený díly a špinavý hadry. Kvalifikaci na 24 hodinový závod jsme ale splnili. Děkujeme že jste přišli! Další kasínosoundsystém bude s Veselkou 13.12. Na Žižkově. . #kasinosoundsystem

Gravity of the Useless 🌀Jun 26, 2025 — Aug 31, 2025🌀 🔥 Author of this piece: Jan Olt🔥 Other artists: Liu Chuang, Ben Grosser, Csilla Nagy & Rita Süveges, Makar Tereshin Curator: Jiří Sirůček 📷: Jan Kolský @jankolsky The exhibition 'Gravity of the Useless' explores the moments when the pulsating energy produced by planetary machines breaks away from their enormous bodies. In the form of discharges, waste, radiation, or data, this energy rushes headlong in unclear directions, either disappearing in pointless excess or becoming distorted beyond recognition. Through the work of Liu Chuang, Ben Grosser, Csilla Nagy & Rita Süveges, Jan Olt and Makar Tereshina, the exhibition sets out to explore the ‘fallout zones’ of vast technological infrastructures and map how unstoppable growth, generating ever ‘more’, always goes hand in hand with irreversible decay.

ITERRA _ by @olt.jan & @adamssoukupicovic & @serhijdakiv1 _ sound @nielsaras _ technical supp & lights @jakubxjanov & @jakubslanina_ _graphic design @adamssoukupicovic _stickers design @atrikrist _video @richardjanecek Od chvíle, co přišel, sleduje jejich unavené oči. Opuchlá víčka schovaná za šátkem, který zabraňuje vniknutí prachu do nosních dírek a současně ukrývá nafialovělé pytle pod očima, značící neschopnost přihlásit se o pauzu. Jako by tu byli celou věčnost, součást soukolí. Skrz škvíru v šátku a poletující prachové částice se jejich pohledy sem tam protnou, jen na chvíli. Cítí, jak zpozorněly. Jsou ve střehu, jako vždycky, když se courá kolem. Přistoupí k jedné z platforem. Hrany desky jsou tak ohmatané, někdo se jich dotknul už tisíckrát, tisíce drobných pohybů, které desku přetvořily – vyhladily ji, jakoby se práce zaryla přímo do samotné struktury. V soustředění na díly vyskládané na desce nakloní hlavu na stranu a pozvedne obočí k otázce. „Jak tohle zapnu?“ prsty posune přes desku drobný mechanismus a zatváří se nechápavě. Ten na opačné straně stolu odhrne šátek z tváře a přiloží zařízení k uchu. „Nejdřív je potřeba ověřit funkčnost. Pootočím regulátorem a následuje jemná úprava parametrů, ... Změny se ověřují akusticky.“ Dál něco vysvětluje, ale on už ho dávno neposlouchá, není to podstatné. Místo toho prohlíží obsah téměř plného batohu: vytahuje nůž s ulomeným hrotem a dva zapalovače, které vyzkouší rychlým škrtnutím, tomu ale sám nevěří. To, co mu připadá nepotřebné, pohodí na zem. Z druhé strany ho celou dobu pokoutně a s nevyřčenou závistí pozorují dvě unavené oči, zatímco jejich ruce nepolevují v práci a ústa pokračují v popisu zařízení. Oba ustanou v tom, co dělají, téměř zároveň. „Až pak stiskněte tlačítko, tady na straně. Prosím.“ Podají si přes stůl zařízení, on si ho nasadí na zápěstí. Jediná otázka, jediná odpověď, tahle účelová interakce je u konce. Odchází bez pozdravu, napětí se opět rozpouští do repetitivního opakování. Prsty přejedou jen tak cvičně po hraně desky, dokončí poslední pohyb a pak začnou zase znovu, od začátku.

Krabice—-I.

Nebe, peklo, ráj, kam dušičku daj. 20 objektu co ti pomuzou najit se na @cukr_958 ,2024

VERNISÁŽ | ITERRA | 23.1. Jan Olt | Serhij Ďakiv | Adam Soukup Od chvíle, co přišel, sleduje jejich unavené oči. Opuchlá víčka schovaná za šátkem, který má zabraňovat vniknutí prachu do nosních dírek a zároveň ukrývá nafialovělé pytle pod očima, vyjadřující neschopnost přihlásit se o pauzu. Jako by tu byli celou věčnost, součást soukolí. Skrz škvíru v šátku a poletující prachové částice se jejich pohledy sem tam protnou, jen na chvíli. Cítí, jak zpozorněli. Jsou ve střehu, jako vždycky, když se courá kolem. Přistoupí k jedné z platforem. Hrany desky jsou tak ohmatané, že vypadají jako by se jich někdo dotknul už tisíckrát za sebou, tisíce drobných pohybů, které desku přetvořily – vyhladily ji, jako by se práce zaryla přímo do samotné struktury. V soustředění na díly vyskládané na desce nakloní hlavu na stranu a pozvedne obočí k otázce. „Jak tohle zapnu?“ prsty posune na druhou stranu přes desku drobný mechanismus a zatváří se nechápavě. Ten na opačné straně stolu odhrne šátek z tváře a přiloží zařízení k uchu. „Nejdřív je potřeba ověřit funkčnost. Pootočím regulátorem a následuje jemná úprava parametrů, … Změny se ověřují akusticky.“ Dál něco vysvětluje, ale on už ho dávno neposlouchá, není to podstatné. Místo toho prohlíží obsah téměř plného batohu: vytahuje nůž s ulomeným hrotem a dva zapalovače, které vyzkouší rychlým škrtnutím, tomu ale sám nevěří. To, co mu připadá nepotřebné, pohodí na zem. Z druhé strany ho celou dobu pokoutně a s nevyřčenou závistí pozorují dvě unavené oči, zatímco ruce nepolevují v práci a ústa pokračují v popisu zařízení. Oba ustanou v tom, co dělají, téměř zároveň. „Až pak stiskněte tlačítko, tady na straně. Prosím.“ Podají si přes stůl zařízení, nasadí si ho na zápěstí a stejně jako přišel, zase odejde. Jediná otázka, jediná odpověď, tahle účelová interakce je u konce. Odchází bez pozdravu, napětí se opět rozpouští do repetitivního opakování. Prsty přejedou jen tak cvičně po hraně desky, dokončí poslední pohyb a pak začnou zase znovu, od začátku.

Čtvrtek 7.11.24 na půdě u nás nad dílnou měnění kreseb. 18:00, později dole v dílně Casinosound, Adresa: Prokopova 14

Tři letouny s p. Koťátkem, co by mohly ochránit tělo.

Jedna, dva, tři, beyblejd Ruce v bok nebo odsebe a roztočit se, že odlítávaj jiskry. Bejt nejlepší káča, ta s dvojitym ložiskem, ta co umí v pauzách měnit díly a ladit areo. Prošoupaná a odřená se furt točí, až vydrží v aréně poslední. Casino soundsystem hraje, děkujeme 🎰 #kasinosoundsystem

Excited to announce and invite you to our pop up group exhibition ‘Everything Fast Must Slow Down’ which will take place from the 23.5 - 25.5 at @big_table_athens , in Votanikos. More details about the program soon ⚡️⚡️⚡️ thanks to @sozoejoanna for the design of the poster Artists: Romane Bourgeois @romanebourg Clem Malleret @clmalleret Ria Mort @mortria Honza Olt @olt.jan Soraya Oronti @soraya_oronti Kristýna Procházková @nelly_furtado_999 Nicolas Prokop @prokopnicolas Amaryllis Zachariadou @onarrivenow

The Last Breath of Sparentity⁣ @kg__gate ⁣ @serhijdakiv1 @olt.jan @adamssoukupicovic tech support, sound @wd100000___ ⁣ Cables, gelatin polymer, spare part of the metrosystem infrastructure.⁣ ⁣ But what do you know… egotistically deciding about the living and non-living based solely on the reflection you see. ⁣ “Cogito ergo sum,” you say? ⁣ Hmmm… ⁣ There are many of us here, and there always have been more.⁣ Wrapped in shells of various tissues, colors, and scents. ⁣ Glit01100011h.⁣ ⁣ Egh, egh egh¨⁣ What do you see? And what do you feel? ⁣ Do you feel? ⁣ Learn to soul again, to be bored... ⁣ To feel, perceive, think, that is to be. Especially if the mind connects into a cooperating empathic whole. Where my body ends and the landscape begins. ⁣ The surrounding terrain is not my servant, nor a supply room; it is me. That is the key opening a glimpse into the future, which you probably won’t experience anymore... ⁣ Spijtig. ⁣ Someone... something, perhaps 01100001 01101110 01101111 00101110.