Už pár dní mám na jazyku myšlenku, kterou mám chuť s vámi posdílet. Některé věci se v hlavě vynořují postupně a říkají si o svůj čas. Vidím v tom určitou paralelu s věcmi, které se vyrábí na míru vám. Někdy jde vše rychle a svižně a jindy to má své tempo, aby se vše vyladilo podle vašich představ.
Když se mě někdo zeptá, kde hledám inspiraci, tak nemusím chodit daleko. Největší inspirací je mi lidskost, lidský charakter, jeho vrstvy, jeho síla a specifika každého z nás. I když se na první pohled jevíme určitým způsobem, vždy postupem času a s postupně vybudovanou důvěrou odkryjeme víc. Tak bych to asi poupravila, inspiruje mě hloubka lidského charakteru. Ten se ale promítá všude tam, kde se nebojíme být sami sebou. Často tak ve mě zažehne plamen architektura a interiéry se všemi svými materiály, strukturami a detaily, které odráží život každého, kdo prostor obývá.
Protože to, co na sobě nosíme a čím se obklopujeme odráží náš život, formuje naši psychiku a stává se námi.
Asi i kvůli tomu úplně neumím dělat kompromis při volbě materiálu a sahám po tom nejkvalitnějším, co lze najít.
Vždy si říkám, že když už se něco vyrábí, tak ať to má nejlepší kvalitu, kterou tomu umím dát. Protože jednorázových věcí máme dost a množství věcí, které se vyrábí mě někdy upřímně děsí.
A tak si moc přeju, abychom se zaměřovali na to, čím se obklopujeme, abychom k ostatním ale hlavně sami k sobě byli upřímní a laskaví. Abychom uměli balancovat život sami se sebou a život s ostatními. Abychom nezapomínali na své sny a vnitřní hlas.
A tak vám do dalších dnů přeji, ať si dokážete vážit toho, co vás dělá jedinečnými, a nebojíte se to promítnout do svého života. Život se pak tvoří v mnohem větší lehkosti a přirozenosti 🕊️
Foto
@martenska 🤍
______________
#danielapeskova
