✒️ Vizuální umělkyně Bronislava Orlická je známá svými experimenty s opensourcovým pletením, ve kterých propojuje ruční práci s digitální technologií a vytváří vizuální metafory pro síť propojení a napětí mezi lidmi, i v nás samotných. Básnířka a prozaička Dominika Moravčíková se zase ve svých textech vyznačuje introspektivní poetikou, která zkoumá jazyk jako prostředek uchopení i zpochybnění subjektivní identity. The Gap in My Resume Was Me Lingering in Silence (Mezera v mém životopise byla způsobena tím, že jsem mlčky setrvával/a) vzniká z jejich tvůrčího dialogu, který započal na jaře tohoto roku v galerii GAMPA. Text v instalaci se střídavě objevuje i mizí, zhmotňuje se v jemných pletených pavučinách, které šeptem vypovídají o senzorickém přetížení. Jejich společná instalace je výpovědí o tlaku na výkon, křehkosti těla a mysli v neustále se zrychlujícím světě.
✎〽︎𝓟𝓸𝓮𝔃𝓲𝓮 𝓳𝓮.
› 22/11–15/2/2026
ᝰ✍︎ Prostory galerie se stávají dějištěm třetího ročníku festivalu Poezie je. Po dvou ročnících zaměřených na performativní práci s poetickým textem se festival současné poezie přesouvá z ulic města Tábora do Galerie města Pardubic, kde se představuje v novém netradičním výstavním formátu. Stejnojmenná výstava reflektuje současné tendence v uměleckém světě, kde poetický jazyk zažívá obrodu napříč uměleckými disciplínami. Poezie zde přitom vystupuje ze své komfortní zóny – stránek knih, a zhmotňuje se v objektech a multimediálních instalacích umělkyň a umělců, básnířek a básníků experimentujících s textem na hranicích intermediálních přístupů. ᝰ.ᐟ
Poezie je.⊹ ࣪ ﹏﹏
– poezie není, poezie se děje.
Máme za to, že poezie vycestovala do jiných disciplín, aby se oklikou vrátila k sobě samé, zbavená patetického nánosu, a ukázala, že je žánrem, který je schopný komentovat současnost.
ᝰ Vystavující umělci a umělkyně: Calla Henkel & Max Pitegoff (USA), Kristina Láníková (CZ), Bronislava Orlická (CZ) & Dominika Moravčíková (SK), Marian Palla (CZ), Viktória Citráková (SK), Monika Rygálová (CZ) & Bernardeta Babáková (CZ), Dušan Zahoranský (SK/CZ)
ᝰ Kurátoři: Libor Staněk II. & Elena Pecenová
ᝰ Grafické zpracování: Štěpán Blaschko
➡ 26. 11. od 19:00 Ale barva je jako frekvence zvuku, říkám ⬅
Během rezidence Kristiny Láníkové v INI přivítá umělkyně dvě hostky, které ve své tvorbě zacházejí s podobnými tématy – různě se v ní vztahují k tělesnosti. V rámci dvou večerů v INI představí svou aktuální práci Bronislava Orlická a Karolina Chasáková.
26. listopadu vás zveme na setkání, během něhož malířka Bronislava Orlická přiblíží některé z posledních maleb, kreseb a pletenin. Součástí bude také prodejní pop-up jejích prací menších formátů.
Bronislava Orlická (*1989) je malířka. Studovala na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve svých malbách pracuje s tělesnou zkušeností, již uchopuje skrze figurální motivy, jejich umístění do formátu a volbu barev. Fragmenty těla abstrahuje, často těsně přiléhají k okrajům obrazu. Vlastní náměty vedle toho běžně převádí do tetování. Věnuje se také tvorbě pletených objektů, „pavučin“ s vypletenými autorskými texty. Své texty publikovala v knize Kdybych neměla tělo, mohla bych být všude (GMU,
2021). Vystavovala samostatně i skupinově, mimo jiné v Galerii moderního umění v Hradci Králové, galerii Berlínskej model, Industra, Panský dvůr, City Surfer Office nebo Karlin Studios.
Video: Marek Volf
Produkce: Barbora Švehláková, Jana Doudová
PR: Jana Dušek Baierová
Akce se koná díky finanční podpoře Ministerstva kultury, Státního fondu kultury a grantu Magistrátu Hlavního města Prahy.
